_edited.png)
Dogtrekking pro začátečníky: Jak začít, aby túra bavila tebe i psa
Láká tě vyrazit se psem na delší túru, objevovat společně nová místa a večer usínat s příjemně unavenýma nohama?
Pak tě možná nadchl dogtrekking. A vůbec se ti nedivím. Na výletech se psem je něco návykového – přestaneš honit čas, začneš si víc všímat cesty a radost ti udělá i obyčejná lesní pěšina, potok nebo louka s výhledem (hlavně, když je pes šťastnej)!
Jenže mezi pohodovou procházkou a delší túrou je rozdíl. Nestačí připnout vodítko, zvolit na mapě patnáct kilometrů a spoléhat na to, že pes přece „něco vydrží“.
Pokud s dogtrekkingem začínáš, rozhodně mrkni na oficiální stránku tohoto sportu. A já se ti jako začátečníkovi pokusím doporučit, čeho se vyvarovat, ať si z těch společných cest jeden z vás nepřinese stržený polštářek nebo svalovou horečku.
Co je dogtrekking? Kynologický outdoorový sport, který vede účastníky k samostatnému rozvíjení fyzických a mentálních (např. orientačních) schopností. Rozvíjí souhru a vzájemné pochopení člověka a psa.
Dogtrekking neznamená: „Vezmu psa a dáme patnáct kiláků“
Občas narazím na názor, že zdravý pes přece patnáct kilometrů zvládne. Možná je opravdu ujde. To ale ještě neznamená, že na ně byl připravený, že mu trasa neublížila nebo že si ji užil.
Představ si pětileté dítě, které většinu dne sedí u televize. Jednoho rána mu dáš na záda batoh a oznámíš: „Tak, a dneska si střihneš svou první túru na Milešovku.“ Zní to jako nesmysl, viď? U psa je to stejné. Kondice se neobjeví spolu s batohem, turistickými botami ani nadšením páníčka. Musí se budovat postupně.
Když jsme s Marvelkou začínaly jezdit na výlety, žádné velké vzdálenosti jsme nehonily. Vybírala jsem kratší trasy, dělaly jsme pauzy a sledovala jsem, jak reaguje nejen na samotnou chůzi, ale také na terén, počasí a všechno nové kolem nás. Chtěla jsem, aby se vracela příjemně unavená, ne úplně vyčerpaná.
A nepřeháním to ani dnes. To, že už máme něco nachozeno, neznamená, že musíme za každou cenu dokončit každou naplánovanou trasu. Když je horko, náročný povrch nebo na Marvelce vidím, že dnes zkrátka nemá svůj den, výlet zkrátím. Kilometry v aplikaci jsou jen číslo. Marvelčina pohoda je pro mě mnohem důležitější.
Kolik kilometrů může ujít pes?
Univerzální číslo neexistuje. Dva psi stejného plemene a věku mohou mít úplně jinou kondici, zdraví i zkušenosti. Jeden pravidelně chodí po horách, druhý zná hlavně krátký okruh kolem domu. Poslat oba na stejnou patnáctikilometrovou trasu by proto nedávalo smysl.
O tom, jak dlouhou a náročnou cestu pes zvládne, rozhoduje hlavně:
věk a fáze vývoje,
plemeno a stavba těla,
zdravotní stav a hmotnost,
dosavadní pohyb a skutečná kondice,
délka trasy, převýšení a povrch,
teplota, vlhkost a množství stínu,
tempo a počet přestávek,
množství nových podnětů.
Právě poslední bod se často podceňuje. Nové prostředí, cizí psi, lidé, doprava nebo ruch turistického místa mohou psa unavit stejně jako samotné kilometry. Výlet centrem města může být psychicky náročnější než delší cesta klidným lesem.
Štěně není malý dospělák
U štěněte nejde jen o to, jestli má chuť běžet dál. Jeho tělo se stále vyvíjí a dlouhá, vynucená nebo stále stejná zátěž pro něj nemusí být vhodná. Místo honění kilometrů mu dopřej kratší výpravy, volný pohyb přiměřený věku, seznamování s různými povrchy a dostatek odpočinku.
Konkrétní zátěž je případně vhodné probrat s veterinářem, zvlášť u velkých a rychle rostoucích plemen.
Dospělý pes potřebuje trénink stejně jako člověk
Ani zdravý dospělý pes není automaticky připravený na dlouhou túru. Vycházej z toho, co běžně a bez potíží zvládá teď, a trasu prodlužuj po menších částech.
Nezvyšuj současně vzdálenost, tempo i převýšení. Když přidáš kopec, nech klidně stejný počet kilometrů. Když prodloužíš trasu, zvol jednodušší povrch.
U psího seniora se počítá hlavně kvalita
Vyšší věk nemusí znamenat konec výletů. Trasa ale může být kratší, pomalejší a s větším množstvím pauz. Sleduj, jak se pes cítí nejen během cesty, ale také večer a následující den. Právě ztuhlost, neochota vstát nebo změna chůze po návratu mohou napovědět, že toho bylo příliš.
Záleží na plemeni? Ano. Ale velikost není všechno
Plemeno a stavba těla hrají velkou roli. Jinak bude zátěž snášet lehký atletický pes, jinak těžké plemeno, pes s dlouhými zády, krátkýma nohama nebo zkráceným čenichem.
Některá plemena byla po generace šlechtěná pro vytrvalou práci, jiná mohou mít kvůli své anatomii s delší zátěží, horkem nebo náročným terénem větší potíže.
Zároveň ale není fér posuzovat kondici jen podle velikosti. U jezera Milada jsem viděla čivavu, která běžela s majiteli část trasy. Přiznávám, že na první pohled by ji jako parťačku k běhu tipoval málokdo. Jenže malý pes nemusí být automaticky gaučák. Pokud je zdravý, pohyb ho baví a jeho kondice se buduje rozumně, může zvládnout mnohem víc, než bys podle jeho velikosti čekal/a.
Platí to i obráceně. Ani velký, mladý nebo velmi aktivní pes nemusí být bez tréninku připravený na hory. Někteří psi navíc pojedou přes únavu jen proto, že chtějí držet krok se svým člověkem. To, že se sami nezastaví, neznamená, že pauzu nepotřebují.
Trénink dokáže mnoha psům otevřít cestu k překvapivým výkonům. Nepřepíše ale zdravotní omezení ani anatomii. Pokud si nejsi jistý/á, co je pro tvého psa vhodné, prober plán s veterinářem nebo psím fyzioterapeutem.
Jak budovat kondici psa na delší túry
Začni tam, kde se právě nacházíte. Ne tam, kam by ses chtěl/a dostat za měsíc.
1. Prodlužuj postupně běžné procházky
Jestli je pes zvyklý na krátké venčení kolem domu, nedělej z prvního výletu celodenní pochod. Nejprve přidej delší procházku v prostředí, které zná. Když ji zvládne s chutí a bez známek nepohody během cesty i druhý den, můžeš po čase přidat další úsek.
2. Měň vždy jen část zátěže
Kilometry nejsou jediná obtížnost. Pět kilometrů po rovině může být úplně jiný výlet než pět kilometrů v kamenech, blátě nebo prudkém kopci. Kondici buduj střídáním tras, ale náročnost zvyšuj po jednotlivých krocích.
3. Trénuj i povrchy a převýšení
Lesní pěšina, kořeny, kameny, dřevěné lávky nebo schody zapojují tělo jinak než chodník. Nový terén zařazuj nejprve na kratších trasách, aby se pes mohl naučit bezpečně pohybovat a ty sis ověřil, jak na něj reaguje.
4. Dopřej psovi volnější dny
Kondice nevzniká jen při pohybu. Tělo potřebuje také čas na regeneraci. Po náročnějším výletu proto nemusí následovat další výkon. Klidnější čmuchací procházka může být přesně to, co pes potřebuje.
5. Výbavu vyzkoušej předem
Nový postroj, odpružené vodítko ani botičky nepatří poprvé na celodenní túru. Všechno otestuj na kratší trase. Včas tak zjistíš, jestli postroj někde nedře, vodítko ti vyhovuje a pes se v nové výbavě pohybuje přirozeně.
Jak naplánovat první dogtrekkingový výlet
Na první společnou túru bych nevybírala nejvyšší kopec v okolí ani trasu, ze které není úniku. Mnohem lepší je přehledná cesta s mírným profilem, stínem a několika možnostmi, jak výlet zkrátit.
Při plánování se dívám nejen na počet kilometrů, ale také na:
převýšení a typ povrchu,
předpověď počasí,
množství stínu,
možnosti bezpečné pauzy,
dostupnost vody – vlastní zásobu ale nesu vždy,
místa, kde lze trasu zkrátit nebo se vrátit,
pravidla pro pohyb se psy v dané lokalitě,
parkování a bezpečný návrat k autu.
Pozor na okruhy, které vypadají krátce jen na mapě. Když se pes unaví v polovině, stále se musíš nějak dostat zpět. Pro začátek jsou skvělé trasy s několika odbočkami, kratší okruhy nebo místa, kde se můžeš kdykoliv otočit bez pocitu, že jsi výlet „pokazil/a“.
V létě vyrážej raději brzy ráno, vyhýbej se rozpáleným cestám a otevřeným úsekům bez stínu. To, že trasou vede potok, ještě neznamená, že v něm bude voda nebo že bude vhodná k pití. Vlastní zásoba je jistota.
Tip na výlet: Hrad a klášter Oybin: Ideální místo pro výlet se psem
Jak poznat, že už má pes dost
Nečekej, až si pes lehne doprostřed cesty a odmítne pokračovat. Sleduj ho průběžně. Každý pes komunikuje trochu jinak a ty se postupně naučíš poznat jeho běžné tempo i drobné změny.
Zpozorni, když pes:
výrazně zpomalí nebo začne zaostávat,
opakovaně si lehá a nechce pokračovat,
nezvykle silně nebo dlouho dýchá,
vyhledává stín a odmítá z něj odejít,
začne kulhat, našlapovat jinak nebo zvedat tlapku,
odmítá překážky, které běžně zvládá,
ztrácí obvyklý zájem o okolí,
působí slabě, nejistě nebo zmateně.
Samotné zpomalení samozřejmě může znamenat i to, že objevil mimořádně zajímavý vzkaz v trávě. Proto vždy sleduj celý kontext a změnu oproti jeho běžnému chování.
Při slabosti, potížích s koordinací, kolapsu nebo podezření na přehřátí výlet okamžitě ukonči a kontaktuj veterináře. U méně naléhavých známek únavy dej pauzu, nabídni vodu a zvaž návrat nejkratší bezpečnou cestou.
Co vzít s sebou na túru se psem
Výbava nemusí být velká, ale měla by odpovídat trase, počasí a potřebám konkrétního psa.
Dobře padnoucí postroj
Na turistiku bez tahání se hodí pohodlný postroj, který neomezuje pohyb ramen. Pokud má pes pracovat v tahu, potřebuje postroj určený přímo pro tah (a hlavně správně nastavený). My používáme postroj od Non-stop dogwear, konkrétně model Line harness 5.0 - kupovali jsme ho v Loype. Mají různě u svých ambasadorů slevové kódy, takže můžeš i něco málo ušetřit. A s výběrem ti rádi pomohou na jedné z jejich pobočce. Osobně jsem tam ještě nebyla, ale kamarádka tam moc ráda chodí a několikrát mi je doporučovala
Jo, a pozor, dříve jsme měli i postroj od Hurtta (Weekend Warrior), který byl skvělý a fakt toho hodně vydržel, ale starší model byl pro Marvelku moc široký u předních nohou. Nevyhovoval ji. Proto jsme přešli na užší model.
Vodítko a případně bederní pás
Odpružené vodítko může tlumit nárazy a bederní pás ti uvolní ruce. Nejdřív si ale práci s nimi bezpečně nacvič.
Voda a skládací miska
Nespoléhej jen na přírodní zdroje. Vodu pravidelně nabízej i psovi, který si o ni sám neřekne.
Pamlsky nebo část běžné krmné dávky
Hodí se jako odměna, motivace i pomoc při přivolání.
Malá psí lékárnička
Přibal obvazový materiál, dezinfekci vhodnou pro psy, pinzetu a další vybavení podle doporučení veterináře.
Sáčky na exkrementy
Ano, i v lese. Plný sáček pak samozřejmě patří do koše, ne vedle cesty.
Identifikace
Pes by měl být označený a údaje u čipu mít aktuální. Na výletě se hodí i známka s telefonním číslem.
Ochrana podle počasí
Některým psům pomůže funkční obleček do zimy nebo deště, jiným ochrana tlapek. Marvelka má žlutou pláštěnku od značky RVRC. Ale nemá ji moc ráda. Všeobecně se vyhýbá všemu, co se ji snažím obléct. Posledně navíc protestovala tak, že v té pláštěnce prostě skočila do vody...
Před odchodem zkontroluj délku drápů a stav tlapek. Po návratu prohlédni polštářky, prostor mezi prsty, srst, uši a místa, kde mohl postroj dřít. Nezapomeň ani na klíšťata.
Tip na dovolenou: Normandie se psem: 3 500 kilometrů, slavné pláže i kouzelné útesy
Nejčastější chyby začátečníků
první trasa je několikanásobně delší než běžná procházka,
páníček sleduje hlavně mapu a tempo, ne svého psa,
délka se plánuje bez ohledu na převýšení, povrch a počasí,
pes dostane novou výbavu až v den velkého výletu,
pauza přichází teprve ve chvíli, kdy pes odmítá jít,
voda se podcení, protože „cestou určitě poteče potok“,
únava po návratu se považuje automaticky za důkaz skvělého výletu,
varovné signály se omlouvají tím, že pes přece musí trasu dokončit.
Nejde o rekord. Jde o vás dva
Dogtrekking může být nádherný způsob, jak se psem objevovat svět a prohlubovat vzájemné pouto. Aby ale přinášel radost, musí respektovat psa, kterého máš skutečně vedle sebe – jeho plemeno, tělo, věk, zdraví, zkušenosti i momentální náladu.
Nesrovnávej ho se psy z videí ani s parťákem kamaráda. A nesrovnávej ani každý váš výlet s tím předchozím. Jednou zvládnete delší trasu, podruhé si dáte krátký čmuchací okruh. Obojí může být skvěle strávený společný čas.
Komentáře