_edited.png)
Kleiner Winterberg se psem: za východem slunce do Saského Švýcarska
- Lucie Vořechová
- před 3 minutami
- Minut čtení: 6
Budík uprostřed noci, čelovka na hlavě a před námi cesta vzhůru po nekonečných schodech. Zní ti to jako podivný nápad na výlet? Mě už vlastně ani ne... :D Protože když chceš navštívit jinak hodně frekventovaná místa a netlačit se davem, je prostě zapotřebí nějaká ta oběť.
A pak vyjde slunce nad skalami Saského Švýcarska a uvědomíš si, že to fakt stálo za to...
S Marvelkou jsme tentokrát vyrazily na Kleiner Winterberg, jednu z krásných skalních vyhlídek v zadní části Saského Švýcarska. Čekal nás prudší výstup, tichý les, pískovcové skály a nakonec východ slunce téměř bez lidí.
Jestli hledáš výlet v Saském Švýcarsku se psem, který prověří nohy a odmění tě opravdu krásným výhledem, ulož si článek.
Ve tři ráno z Teplic za východem slunce
Z Teplic jsme vyrazily kolem třetí hodiny ráno. Na místo jsme dorazily přibližně ve 4:45, takže první část cesty jsme šly ještě za tmy. Hodí se mít při ruce čelovku a klidně svítící obojek pro psa.
Noční vstávání sice trochu bolí, ale Saské Švýcarsko má brzy ráno úplně jinou atmosféru. Les je tichý, ze tmy se postupně vynořují skály a místo davů slyšíš hlavně vlastní kroky a ptačí zpěv.
Kde zaparkovat u Beuthenfallu
Jako výchozí bod jsme zvolily malé parkoviště Am Beuthenfall v údolí Kirnitzschtal:
adresa: Am Beuthenfall, Sebnitz–Mittelndorf, Německo
souřadnice: 50.9266536 N, 14.2363983 E
parkovné v době naší návštěvy: 7 EUR za osobní auto na celý den
obytný vůz: 12 EUR na den
placená doba: od 6:00 do 22:00
platba: mincemi, bezkontaktní kartou nebo přes podporovanou parkovací aplikaci
Parkoviště je malé a během dne se rychle zaplní. Je proto lepší vyrazit brzy ráno. Novější parkovací automaty umožňují kromě mincí také bezkontaktní platbu kartou nebo platbu přes mobilní aplikaci.
Na parkovišti jsme se sešli ještě s kamarády a psámošem Charliem, kterého můžete znát třeba z článku: Jak vyfotit psa? Ptáme se Vaška Chloupka.
Z Beuthenfallu na Kleiner Winterberg se psem
Od parkoviště jsme se vydali spodní variantou trasy, která je pro psy přístupnější než náročnější cesty přes žebříky, kramle a exponované skalní úseky. Ani tahle varianta ale není procházka po rovince.
Nejprve jdeš krásným lesem mezi pískovcovými skalami. Pak začne cesta postupně stoupat a přibývají kořeny, kameny a hlavně schody. Závěrečný výstup je poměrně ostrý a schodů je opravdu dost. Není to nic, co by zdravý člověk s běžnou kondicí nezvládl, jen si možná párkrát zastavíš, vydýcháš se a budeš předstírat, že se kocháš krajinou. Já tuto taktiku používám docela často. :D
Podle zvolené varianty počítej přibližně s těmito parametry:
délka: zhruba 6 až 7 km tam a zpět
převýšení: přibližně 260 metrů
čas: nejméně 2,5 až 3 hodiny chůze, k tomu přidej zastávky a čas na vyhlídce
náročnost: střední, fyzicky náročnější výstup
povrch: lesní cesty, kameny, kořeny a mnoho schodů
kočárek: ne
Konkrétní délka i čas se budou lišit podle toho, kudy půjdeš a jak často budeš odpočívat.
Tip na dovolenou: Normandie se psem: 3 500 kilometrů, slavné pláže i kouzelné útesy
Zvládne výstup každý pes?
Kleiner Winterberg bych doporučila zdravému dospělému psovi, který je zvyklý chodit po nerovném terénu a zvládá delší stoupání. Naopak bych sem nebrala staršího pejska, psa s problémy s klouby nebo zády ani chlupáče, který podobné výlety běžně nechodí.
Nejde jen o počet kilometrů. Schody, kameny a prudké stoupání zatěžují psí tělo jinak než obyčejná procházka po lesní cestě. A cesta dolů může být pro klouby ještě náročnější než výstup.
Psala jsem taky: Dogtrekking pro začátečníky: Jak začít, aby túra bavila tebe i psa
Při prudkém stoupání se hodí postroj
Marvelka chodí v postroji od Non-stop dogwear Line harness 5.0 (kupovali jsme v Loype, kamarádka Pája nám poskytla slevu, kterou jsme hned využily - pokud si chceš postroj taky pořídit, mrkni na ambassadory značky. Například Dominika Malátová a její parťák Loki mají také vlastní slevový kód, který najdeš na Lokiho Instagramu).
Ale zpátky k tomu postroji - když Marvel v prudším stoupání zapřáhnu, dokáže mi na schodech docela hezky pomoct.
Funguje to ale jen tehdy, když je pes na tah zvyklý, zná povely a má postroj určený pro tah. Nenechávej psa táhnout za obojek a při sestupu ho naopak drž pod kontrolou, aby tě nestrhl ze schodů.
Vodítko je v národním parku povinné
Psa tu měj na vodítku nejen kvůli divoké zvěři. V celém Národním parku Saské Švýcarsko platí povinné vedení psů na vodítku a návštěvníci se musí držet vyznačených cest. Pravidla národního parku také zakazují vstup lidí i zvířat do vodních ploch a používání dronů.
Další tip na výlet: Hrad a klášter Oybin: Ideální místo pro výlet se psem
Brzy ráno může být zvěř aktivnější, proto bych dlouhé stopovací vodítko nechala v batohu. Na schodech a úzkých pěšinách se lépe pracuje s kratším vodítkem, které se nezachytává o kořeny ani nohy dalších turistů.
Východ slunce (téměř) jen pro nás
Na místo jsme dorazili sice včas, bohužel nás ale už někdo předběhl a zabral si nejlepší místo pro focení východu slunce. Nenechali jsme se tím ale odradit. My i další tři cizí turisti jsme se společně a v tichu kochali, jak slunce postupně zalévá skály a koruny stromů teplým světlem.
Právě tenhle klid je za mě největší výhoda brzkého vstávání. Saské Švýcarsko bývá přes den, o víkendech a při západu slunce hodně navštěvované. I v časných ranních hodinách jsem tu už několikrát potkala německé turisty na výpravách, pořád je to ale nesrovnatelné s odpoledním provozem na známých vyhlídkách.
Na samotné skále dej pozor na psa i na sebe. Kvůli fotce ho neposílej k hraně a neodkládej vodítko ani ve chvíli, kdy máš pocit, že jste tam sami. Výhled bude krásný i bez riskantního snímku.
Beuthenfall není jen start na Kleiner Winterberg
Beuthenfall leží v malebném údolí říčky Křinice neboli Kirnitzschtal a je výchozím bodem pro řadu dalších tras. Vyrazit odsud můžeš například:
ke skalní bráně Kuhstall,
do oblasti Affensteine,
směrem k vyhlídce Carolafelsen,
nebo na delší trasu ke Schrammsteine.
Ne všechny cesty jsou ale vhodné pro psy. Například zajištěná trasa Häntzschelstiege vede přes kovové kramle, žebříky a exponované pasáže, takže bych ji jako běžný výlet se psem rozhodně nevolila. Opatrnost je na místě také u Idagrotte, kam se přichází po úzké cestě podél srázu.
Než vyrazíš, zkontroluj si profil celé trasy, ne jen její délku.
V oblasti se mohou dočasně uzavírat cesty kvůli popadaným stromům, opravám nebo nebezpečí požáru. Aktuální informace najdeš v oficiálním přehledu uzavírek a omezení v Saském Švýcarsku.
Křinická tramvaj
Přímo kolem Beuthenfallu projíždí historická Křinická tramvaj neboli Kirnitzschtalbahn. Žlutá tramvaj vozí výletníky údolím už od roku 1898 a na přibližně osm kilometrů dlouhé trati spojuje Bad Schandau s konečnou u Lichtenhainerského vodopádu.
Zastávka Beuthenfall je přímo u výchozího bodu mnoha turistických tras.
V letní sezoně 2026 jezdí tramvaj zpravidla každých 30 minut. Pes může jet s tebou, potřebuje ale zlevněnou jízdenku a musí mít náhubek. Aktuální jízdní řád, ceny a podmínky přepravy vždy ověř na webu Kirnitzschtalbahn.
Pokud tě láká samostatný výlet tramvají, další inspiraci najdeš také v článku Křinickou tramvají krásami Saského Švýcarska. Článek je starší, proto se neřiď uvedenými cenami...
Co si vzít na Kleiner Winterberg se psem
Na ranní výpravu si přibal:
čelovku a náhradní světlo,
svítící obojek nebo světýlko pro psa,
pevné boty s dobrou podrážkou,
pohodlný postroj a kratší vodítko,
vodu a skládací misku,
pár pamlsků na doplnění energie,
základní psí lékárničku,
sáčky na bobky,
teplejší vrstvu na čekání na vyhlídce,
offline mapu v telefonu.
Počítej s tím, že nahoře může být citelně chladněji než v údolí. Při čekání na slunce se člověk rychle zpotí během výstupu a stejně rychle vychladne, jakmile se přestane hýbat.
Psovi podle počasí nabídni vodu a hlídej, aby po náročném výstupu hned neležel na studené skále.
Vyplatí se kvůli Kleiner Winterbergu vstávat uprostřed noci?
Za mě rozhodně ano. Kleiner Winterberg je krásný výlet pro aktivního psa i jeho páníčka, pokud oba zvládáte schody, prudší stoupání a pohyb v kamenitém terénu.
Není to bezbariérová procházka ani trasa pro každého pejska, ale při rozumném tempu se jí nemusíš bát.
Největší odměnou pro nás nebyl jen samotný výhled. Bylo to ticho, prázdný les a chvíle, kdy se první světlo opřelo do skal a my jsme tam s Marvelkou jen seděly a koukaly.
Tak kdy se do Saského Švýcarska vydáš ty?
Komentáře